Informace, zážitky a rady o ostrově Rhodos
Přestože je Rhodos velmi turisticky oblíbený, je tu levněji než jinde v Řecku, třeba na Krétě. Nízké ceny na Rhodosu jsou dány tím, že se tu turistický ruch začal rozvíjet později, za to s větší intenzitou a velmi nekoordinovaně. Dochází tedy ke značnému rozvoji konkurence především v ubytování. Proto jsou zájezdy na Rhodos často dost laciné.
Rhodos je jeden z nejvíce turisticky navštěvovaných ostrovů v Řecku. Je administrativním centrem Dodekánských ostrovů. Dodekanéské ostrovy jsou ty úplně na východě u tureckého pobřeží. Cesta do Athén trvá trajektem 14 hodin. Při dobré viditelnosti dohlédnete z hlavního města Rhodu na pobřeží Turecka - je to pouhých 20 km. Oproti ostatním řeckým ostrovům je Rhodos docela velký, téměř 1400 km2. Ze všech Dodekanských ostrovů je Rhodos také nejlidnatější, kolem 70 tisíc obyvatel.
Na Rhodu je mezinárodní letiště. Mnoho zámožnějších turistů má tento ostrov pouze jako ubytování a dělají jednodenní výlety na ostatní ostrovy.
Název Rhodos pochází od slova ródos - růže, ale ve znaku má květinu spíše podobnou ibišku. Možná mezi nimi ostrované nevidí rozdíl. Varianta názvu: Rodos, Rodes, řecky Ρόδος, anglicky Rhodes.
Na Rhodosu najdete hotely, penziony, apartmány a studia označovaná běžným systémem hvězdiček. Všechny legální ubytovací kapacity podléhají úředním kontrolám, ale neznamená to nutně, že co je dražší, je lepší. Také se můžete ubytovat v neoficiálním levnějším bydlení. Cena se například odvozuje od toho, jestli domek prošel kolaudací, či nikoli. To se pozná jednoduše. Nezkolaudovanému domu trčí ze střechy dráty a to schválně, protože majitel platí menší poplatky a daně. Někteří lidé ale tvrdí, že toto poznávací znamení je mýtus, nevím.
Mimo hlavní sezónu jsou ceny o 30% až 50% nižší. Hlavní sezóna je tak od začátku června do konce září. Pokud nejedete s cestovkou, můžete zkusit i smlouvat. Dvoulůžkové pokoje se pohybují od 30 € do 60 € na noc (pro dva). Ceny za jednolůžkový pokoj jsou relativně vysoké. Když se rozhodnete používat dvoulůžkový pokoj jako jednolůžkový, moc si nepomůžete. Zaplatíte téměř jako za dvě lůžka.
Pokud chcete klidnější dovolenou, hotel si nevybírejte. Bývají na hlučných místech blízko silnice a zábavních podniků. Raději zvolte menší penzion na osamělejším místě. Jestliže si můžete vybrat ubytování bez snídaně, respektive bez polopenze, raději tak učiňte. Jídlo bývá v hotelu drahé a mnohem chudší, než vám nabídnou v restauracích a tavernách.
Na Rhodosu lze strávit dovolenou dvěma způsoby:
Většina pláží na Rhodosu je oblázková. Oblázky mají své výhody i nevýhody. Chození po nich na boso je poněkud nepohodlné až bolestivé. Pro delší pobyt na pláži se vyplatí nosit silnou karimatku, nebo si pronajímat lehátka se slunečníky. Dobré je to, že oblázky máčené mořskou vodou krásně vypadají a voda je nádherně čistá a průhledná, protože nečeří písek.
Na Rhodosu najdete mnoho hezkých pláží. Největší koncentrace písečných i oblázkových pláží je podél celého východního pobřeží. Přitom je každá pláž i zátoka jiná. Některé jsou zcela opuštěné, u velkých hotelů na širokých plážích je hlava na hlavě.
V městě Rhodu se můžete rozhodnout nakupovat v Novém městě běžné značkové zboží (oblečení, alkohol světových značek....), nebo ve Starém městě procházet bazarem a nechat se lákat neúnavnými prodejci. Některé světové výrobky tu koupíte levněji, než v zemi původu, protože Rhodos má od r. 1947 speciální status nízkých daní. Naopak zboží dovážené třeba z Athén je dražší o lodní dopravu. Značkové zboží je opravdu značkové, aspoň ve většině případů. Na bazaru se nebojte smlouvat a porovnávat cenu a kvalitu zboží u různých obchodníků. Většina obchodů dodržuje siestu od 13:00 do 15:00, v noci je ale otevřeno třeba do 22:00. Čerstvé potraviny můžete nakoupit na tržišti na náměstí Rimini. Nejlepší ceny dostanete ráno a večer, kdy je na tržišti méně lidí.
Mezi tradiční nákupy patří mosazné a měděné výrobky (konvičky na čaj, mlýnky na kývu), koberce ruční výroby (nejčastější motiv je rhodský jelen), keramika z Lindosu (vzory květin, zvířat a ptáků v pastelových barvách; bývá pozlacena 18 karátovým zlatem, což zvyšuje jejich cenu), kachličky s číslem vašeho domu, velmi kvalitní látky (kašmír, flanel, tvíd, červená příze), kožešinové kabáty za výhodnou cenu, kožené zboží namíru (boty a sandály, kovbojské klobouky, zavazadla), jídlo a nápoje (bylinky, koření, olivový olej, olivy a med), šperky s antickými motivy, dřevořezby.
Kromě restaurací a barů můžete zajít do kasina v Astir Palace Grand Hotel. Při vstupu budete potřebovat pas a slušné oblečení (kravata není nutná). V městě Rhodu je několik kin, ale zahraniční filmy jsou v původním znění s řeckými titulky. Můžete vybírat z koncertů vážné hudby v Národním divadle, nebo ve Středověkém divadle na příkopech. K této příležitosti je nutné večerní oblek a šaty. Chcete-li se něco dozvědět o historii Rhodu a o dobývání města Suleymanem, navštivte světelnou a zvukovou show ve spodní části starých hradeb v městské zahradě.
Pro poznávání ostrova je dobrá pěší turistika, jízda na kole, nebo na motocyklu. Můžete si vyzkoušet plachtění. Loďku je ideální si pronajmout v přístavu Mandraki. Ve městě Rhodu je i jachtový klub. Na větších plážích jsou k zapůjčení šlapadla, vodní skútry, prkna na windsurfing. Trochu adrenalinu zažijete na vodních lyžích, při jízdě na vodním banánu, nebo na parasilingu. Většinu těchto atrakcí najdete na jižním pobřeží ostrova. Po přepočtu na koruny každá tahle sranda stojí několik stovek (spíš sedm než dvě).
Nuda pláže a koupání na nepovolených místech jsou tu zakázané coby trestný čin. Pro děti je ideální pláž u Faliraki. Na západním pobřeží fouká silnější vítr, jsou tu větší vlny a hůř se plave. Na opuštěnějších místech se dá dobře potápět. Uvidíte pestrobarevné rybky, raky a běžnou mořskou faunu i flóru. Pokud byste objevili nějakou archeologickou památku, nesmíte s ní hýbat a měli byste to hlásit (čirá teorie). Rybaření je na Rhodosu téměř neomezené. Harpunovat můžete nejblíže 90 metrů od pláže. Pro lepší rybaření zkuste pobřeží u Lindos, Kamiros, Kallithea a Genaldi.
Golf na Rhodosu není optimální. Na celém ostrově je jen jedno golfové hřiště s 18 jamkami. Je asi 22 km jižně od Rhodu v Afandou. Poblíž vojenského letiště je závodní dráha motokár. V Rhodu jsou městské tenisové kurty vedle plážového klubu Elli. Také jsou u mnoha dalších hotelů. Pokud chcete zarezervuje vám ho recepční z vašeho hotelu. Tenisovou raketu vám půjčí na místě. Běhat můžete po pláži, nebo dokonce v antickém stadionu nad Rhodem na kopci Monte Smith. Pro pěší turistiku se nejvíce hodí Mount Attavios u Embonas. Horské stezky jsou špatně značené, ptejte se vesničanů, nebo si sežeňte průvodce. Pokud byste tu chtěli nocovat, určitě najdete nějaký privat. Fotbal na Rhodosu hrají dva týmy z národní ligy. Jsou tu tři fotbalové kluby. Zápasy probíhají za branou sv. Jana v Novém městě skoro každou neděli.
Řekové milují hudbu a tanec. Jejich hudba je typická strunným nástrojem bouzouki (dříve lyrou) a klarinetem (dříve panovou flétnou). Setkáte se s ní jak v živé, tak v reprodukované podobě, ale rozhodně je vždy hlasitá. Kořeny řecké hudby sahají do 8. století př. n. l., kdy byl tanec a hudba důležitou součástí náboženských rituálů. Z byzantských žalozpěvů převzala hudba jemnost a od Turků orientální ráz. Do povědomí Evropana se řecká hudba dostala z filmového plátna třeba ve filmu Řek Zorba. Řecké písně jsou o lásce, přírodě a svobodě.
Muži tančili dříve v tavernách, ženy na vesnických náměstíčkách. Vidíte-li Řeka, jak najednou začne tančit, hledíte na ztělesněnou národní hrdost. Zeybakiko je tanec pocházející původně z Malé Asie a má blízko k meditaci. Muž se kolébá s napůl zavřenýma očima, občas udělá pár kroků. Pak najednou vysoko vyskočí a změní se rytmus. Přejde do tance khassapikos. Muži v kruhu se drží za ramena a do rytmu ukračují a poklesávají v kolenou. Řeckých tanců je mnoho (nejznámější je sirtaki) a jsou různě temperamentní. Při některých se rozbíjejí talíře a pijí panáky. V rhodském starém městě mívají vystoupaní tanečníci a tanečnice z centra tradičního tance.
Všichni Řekové mají rádi dobré jídlo a pití. Rhodos není výjimkou. Navíc, aby uspokojili turistu, provozují Rhodosané množství různých restaurací s cizími kuchyněmi. Nás ale zajímá nejvíc ta zdejší. Paradoxně musíte po ní dosti pátrat. Najdete ji ve Starém městě a v přístavu v Rhodu a také ve vesnicích mimo turistická centra.
Restaurace většinou otvírají v poledne a zavírají pozdě v noci. Ostrované obědvají až kolem 14. hodiny odpolední a večeří s klidem po 22. hodině. To, že dostanete jídlo vlažné není číšníkova pomalost, či neschopnost, ale zvyk. V horkém počasí si zdejší obyvatelé navykli servírovat jídlo studenější. Pokrokovější restaurace se ale přizpůsobují zákazníkům a předkládají jim jídlo dostatečně teplé, nebo vám jídlo na požádání ohřejí v mikrovlnce. Hlavní surovinou zdejší kuchyně je samozřejmě olivový olej. Tradiční taverny nemívají příliš vysoký standard. Jsou jednoduše řešeny, na stolech bývají plastikové ubrusy s papírovými ubrousky. Jeden druh příboru vám musí stačit pro všechny chody. Pokud chcete, aby vám číšník nosil jednotlivé chody postupně, musíte mu to říci, nebo si postupně objednávat. V opačném případě dostanete horu jídla najednou a snažte se.
Kromě klasických restaurací, můžete navštívit kavárnu - kafenion a dát si kávu, čaj, studené nápoje, ouzo (anýzový likér) nebo pivo různých světových značek včetně plzeňského. V turistickým centrem se setkáte i s točeným pivem. Možná vám tu nabídnou i nějaké menší jídlo, třeba salát. Scházejí se tu zdejší muži. Také existuje ryze rybí restaurace - psarotaverna. Z jídelníčku vyčtete, jestli je cena uváděná za porci, nebo za 1 kg váhy ryby. Když se ryba počítá podle váhy, může si host rybu sám vybrat. Na grilované pokrmy se specilazuje prostá restaurace - psistária. Klasická cukrárna je skryta pod názvem sacharoplastion a najdete tu především zdejší ženy. Ouzeri je vyloženě nálevna ouza a piva se skromnými pokrmy. Kavárny a cukrárny jsou otevřené už od časného rána.
Stejně jako třeba na Krétě i tady většina restaurací vystavuje před svým vchodem řecko - anglický jídelníček i s fotkami jednotlivých jídel. Často tu také postává číšník, přeje vám dobrý den a láká vás dovnitř. Chcete-li dát při placení obsluze spropitné, optimální je 10% celkové částky.
Maso, ryby a mořské plody se upravují především grilováním na dřevěném uhlí, nebo dušením, často se zeleninou. K němu nebo k čerstvému pečivu, či pittě (nekvašený chléb) se podává tradiční tzaziky. Jde o česnekový plnotučný jogurt se strouhanou okurkou a kořením. Na Rohodosu najdete tradiční speciality řecké a někdy i turecké kuchyně. Zdejší souvlaki je jehněčí kebab s cibulí, také se trochu podobá našemu špízu. Do kuliček mletého masa se často přidává jako koření máta. Zapékaná moussaka má mnoho podob, ale základem jsou jehněčí játra, baklažán, cibule a bešamel. Samozřejmě se tu setkáte i s klasickým girosem, vepřovým masem (nejčastěji bokem) grilovaným a postupně odřezávaným. Oblíbené je tu gouvesti, hovězí dušené s drobnými nudlemi v kameninové míse.
Setkáte se tu s výbornými velkými saláty z čerstvé zeleniny, které si sami dle chuti dochutíte olivovým olejem a vinným octem. Do salátů se přidávají skvělé ovčí a kozí sýry například feta. Zákusky jsou hodně sladké, nejčastěji s medem. Typickým rhodským zákuskem je rizogalo, studený rýžový pudink s citrónem a skořicí. Vesnickou pochoutkou je jogurt z čerstvého ovčího mléka. Přidává se do něj med.
Nejoblíbenějším nealko nápojem je v Řecku ledová pramenitá voda. V těch správných původních restauracích ji dostanete bez požádání a bezplatně ke kávě. Kávu tu podávají filtrovanou, nescafé, řeckou mocca, která je velmi silná a chutná po lékořici, a ledové šlehané frapé. Nezapomeňte uvést, kolik chcete cukru. Čaj se tu pije velmi málo a když už, tak sáčkový. Přestože se na Rhodosu pěstuje hodně ovoce, málokdy budete mít možnost objednat si čerstvě vylisovaný džus. Víno se v restauraci podává jen k jídlu. Najdete tu vína suchá a polosuchá, bílá, červená i růžová. V prostých restauracích mívají vína sudová. Známá je bílá retsina, která se aromatizuje borovicovou pryskyřicí. Na bezplatnou ochutnávku rhodských vín si zajděte v Rhodu v ulici Kapodistrias do sdružení CAIR. Nejznámější bílé víno je Ilios a červené Chevalier de Rhodes. Ouzo se pije jako aperitiv, destiluje se z vinných výhonků a je čirý. Naředí-li se vodou, což není vůbec špatné, získá mléčnou barvu.
Ostrov Rhodos má vcelku pestrou historii. Po éře řecké antiky, přichází byzantská říše, při níž se na ostrově šířilo křesťanství a stavěly kostely. S podobným ideálem sem po křížových výpravách prchají křižáci. Budují zde svou základnu Johanité (Johanité, templáři, později Maltézští rytíři). Těm ostrov a hlavně město Rhodos sloužilo jako centrum východoevropského obchodu a bankovních operací zejména ve spojení s městským státem Janovem (Benátčané měli Krétu). Když Byzantskou říši dobili Turci, Rhodos dlouho vzdoroval. Nakonec jej ale Turci 1552 dobyli na dlouhou dobu. Nikdy se jim ale nepodařilo získat na ostrově národní převahu nad Řeky. Součástí Řecka se Rhodos stal konečně až v roce 1947, když jej napřed pro sebe na Turecku dobyli roku 1912 Italové a na nich Britové. Kvůli středověkému i novověkému italskému vlivu má město Rhodos celkem evropský charakter.
V době kamenné obydlili rhodské jeskyně primitivní lidé z Malé Asie. V době bronzové jsou na území ostrova Kárové z Anatolie a Féničané z Lisabonu. V 15. - 13. století p. n. l. sem přicházejí Mínojci z Kréty, kteří se prý o století později podíleli na dobytí Tróji. Oproti tomuto úspěchu, v 5. století p. n. l. se Rhodos přidal k perské armádě a byl poražen u Marathonu.
V antice byl Rhodos spojován s bohem Slunce Heliem. Když se prý rozdělovala Země mezi bohy, nějak na něj pozapomněli Aby mu to vynahradili, přidělili mu Rhodos, který si sám musel vyzvednout z moře. Snad proto se tento ostrov může pyšnit až 300 slunečnými dny v roce. Krom toho také prý pocházel Pan - řecký bůh pastýřů, pověstný svou hrou na flétnu z rákosu zvanou sýrinx.
Dvě archeologické lokality nesmíte minout. Kamiros a akropoli v Lindosu. Jsou umístěny v krásné krajině. V Lindosu je částečně zrekonstruovaný chrám Athény na kamenném ostrohu nad mořem. Kamiros, Lindos a Iálissos (pojmenované po Heliových dcerách) byly v antice centry městských států, které společně založily hlavní město Rhodos. Tady z antiky zbyl především amfiteátr, stadion a Apollónův chrám. Další zajímavosti jsou vidět v archeologickém muzeu. Nachází se tu klečící Venuše, nazývána nymfa Rhodé, která prý na ostrově vytvořila velké množství pramenů.
Rhodský kolos, zobrazující boha slunce Helia, byl považován za jeden ze sedmi divů světa. Byl vztyčen jako upomínka na uhájení města před obléháním r. 305 p. n. l. a odlit z obrovského rozbitého obléhacího stroje. Tou dobou prožíval Rhodos svůj zlatý věk. Přijížděli si sem užívat řečtí i římští vážení muži. Byla tu založena škola řečnictví. Když se při zemětřesení v r. 227 p. n. l. Kolos zřítil, poničil taky velkou část města. V té době byla sláva a prestiž Rhodosu tak velká, že se okamžitě našli finanční prostředky na vybudování nového města. Podle původního tvrzení stával Kolos rozkročený u vjezdu do přístavu Mandraki. Ovšem moderní teorie tvrdí, že by se socha odlitá z 20 tun bronzu okamžitě potopila. Takže patrně stával poblíž paláce velmistrů. Kolos byl vysoký 32 metrů. Sochaři Charesovi z Lindosu trvala výroba 12 let. Nestál ani 70 let, když se zřítil. Jasnovidka z Delfské věštírny varovala před znovu vztyčením, takže obyvatelé nechali kusy bronzu ležet, jak byly. Později je odvezli piráti a prodali Židům do Sýrie.
Křesťanství na ostrov prý přinesl v prvním století apoštol Pavel, při své cestě do Sýrie. Do 5. století n. l. byl Rhodos několikrát poničen zemětřesením, takže nikoho nepřekvapí, že se stal cílem mnoha nájezdníků. Gótů, Peršanů, Arabů, pirátů a korzárů. Byzancie, které tenkrát patřil, ho nechala vlastnímu osudu. Z doby od 6. století n. l. jsou na Rhodosu zachované kostely a kláštery. Pěkné najdete ve městě Rhodu, Lindosu, nebo vsi Eleousa.
Když v 11. století mohamedáni dobyli Jeruzalém, dostaly se jim v odpověď křížové výpravy. To si mohl Rhodos mnout ruce, stal se opět důležitým uzlem. Jakmile se o dvě století později karta obrátila a křižáci museli opustit Izrael, na Rhodos ustoupili rytíři sv. Jana - johanité, dříve templáři. Uměli vést polní nemocnici a stavět ochranné hradby. To využili teď ve svém novém útočišti proti nájezdům Turků a r. 1309 začali budovat důkladné opevnění ostrova (i okolních ostrovů - dohromady na 30 tvrzí) i nemocnici. V čele řádu stál velmistr a protože to po většinu doby byl Francouz, stala se francouzština nejrozšířenějším jazykem. Hradby kolem hlavního Starého města jsou unikátní. Dokázaly jej bránit proti neuvěřitelné přesile. Rytíři se stali obávanými bojovníky na souši i na moři. V 15. století odvrátili útok egyptského sultána a později i obrovské armády Muhammada II.
V r. 1522 v červnu zaútočil na Rhodos sultán Suleyman s 200 loděmi, aby se zbavil křesťanských rytířů jednou pro vždy. Během čtyřměsíčního obléhání ztratil 50 tisíc mužů. Už už se téměř vzdával, když mu zrádce poradil, že rytíři jsou na pokraji zhroucení. Suleyman zaútočil s obrovskou razancí a město se konečně vzdalo. Zbylo 180 rytířů, kteří směli odplout na Maltu. Vzali s sebou 8 000 křesťanů, kolekci výtvarného umění, církevní standardy a relikvie. Přejmenovali se na Maltézské rytíře, později ještě bojovali společně s Napoleonem a nakonec se roztrousili do charitativních organizací v Anglii a USA.
Pod čtyřistaletou tureckou okupací Rhodos postupně pustl a vylidňoval se. Na kostely občas Turci připlácli minarety a udělali z nich tak mešity. Z paláce Velmistrů se staly stáje pro dobytek. Ve Starém městě směli přebývat pouze Turci a Židé. Řečtí dělníci byli každý večer vyhnáni za hradby. Tak vzniklo Nové město. V roce 1821 se proti Turkům vzbouřili pevninští Řekové a získali svou nezávislost. Ale Rhodosané byli příliš vyčerpaní, takže zůstali pod nadvládou i nadále. Až roku 1912 ji vystřídala nadvláda italská.
Italové začali okamžitě restaurovat a budovat. Palác Velmistrů se stal letním sídlem Mussoliniho. Byl vybudován účinný zavlažovací systém. Ostrov se stal přitažlivým pro turisty. Po pádu Mussoliniho 1943 převzali německé jednotky vojenské pevnosti ostrova. Roku 1945 byl ostrov osvobozen britskými jednotkami. O dva roky později 31. prosince 1947 byl Rhodos připojen konečně k Řecku. Od té doby se na ostrově buduje a rozrůstá turistický ruch.
V roce 1975 si Řecko odhlasovalo zrušení monarchie a zavedení parlamentní demokracie. Členem EU se stalo roku 2001 a hned rok nato nahradilo Euro národní platidlo drachmu.
Na ostrově je rozhodně mnoho k vidění. Díky pestré historii tu najdete hodně zajímavých památek z různých dob. Abyste se k těm méně turisticky navštěvovaným dostali, budete potřebovat auto, nebo skútr, jinak se k nim nedostanete. Na Rhodosu najdete více zajímavých míst než na většině řeckých ostrovů.
Půjčení skútru je oproti autu samozřejmě levnější, bývá to kolem 10 EUR na den. Pokud se rozhodnete pro skútr, počítejte se tím, že by v kopcích a na příkře šplhajících silničkách mohl mít trochu problém. Má to ovšem svou atmosféru. Nezapomeňte, že helma je zde povinná. Nikdy sice neuvidíte Řeka na motorce v helmě, ale policie na ostrově nespí a turistu s plnou peněženkou bezpečně pozná. Motorky i auta z půjčoven bývají ve slušném stavu. Dokonce si s nimi můžete občas dovolit sjet ze silnice na cestu, kterou často musíte zdolat, abyste se dostali ke zvolenému cíli. Vypůjčený dopravní prostředek bývá pojištěný. Vrací se vždy s obdobným obsahem nádrže, jako vám byl zapůjčen. Počítejte s tím, že na jihu ostrova je velmi málo benzínek.
Nechcete-li řídit, zavolejte si taxi. Doveze vás všude, ale je poněkud dražší. Po hlavních silnicích k nejnavštěvovanějším místům jezdí také autobus. Na menších zastávkách však chybí jízdní řády, ale časem jistě něco přijede. Pro jistotu na autobus mávněte, ať máte jistotu, že zastaví. Cena je přijatelná, technický stav autobusů taky. Možná se podivíte a pobavíte nad tím, že řidič v jedné vesnici nakoupí chleba, v druhé zase dodá do obchodu čerstvé ryby, nebo prohodí kus řeči se známými a příbuznými. Když by náhodou dostal žízeň, nepatrně změní trasu cesty a dojede si k blízkému léčivému prameni. Není kam spěchat, hlavně že je pohoda.
Na západním pobřeží nestojí skoro žádné hotely, protože pláže jsou tu jen velmi malé. V některých vesnicích si dokonce můžete na dovolenou pronajmout staré vesnické domky. Vesnice se totiž vylidňují, protože mladí lidé odcházejí do měst. Když si projedete zbytek ostrova, zjistíte, že je spíš zemědělskou krajinou. Pěstují se tu zejména olivy, ale také ovoce a zelenina pro vlastní spotřebu. Vína mají nadbytek. Rybářství je tu výnosné, ale nestihne pokrýt spotřebu turistů během sezóny. Na tom vydělávají menší ostrovy Tilos a Chalki, které ryby na Rhodos dovážejí. Jako všude ve východním středomoří roste v jinak holých kopcích trnité křoví.
Jako všichni Řekové i Rhodosané milují svou rodinu, přírodu, tanec, hudbu a dobré jídlo a pití. Staré babči sedí na zapraží, černé šátky na hlavě, a trpělivě vyšívají, zatímco muži různého věku donekonečna ochutnávají a kontrolují víno a rakii. Ostrované jsou hluční, přátelští a většinou dobře naladění. Pokud se rozčílí, křičí a prudce gestikulují. Okamžitě se kolem vytvoří dav, který se k hádce okamžitě připojí. Po chvilce jsou všichni už zase přátelé.
Město Rhodos v severní špičce ostrova je trochu větší a hodně navštěvované turisty, ale je krásné. Staré Město je obklopené mohutnými středověkými hradbami. Je to jedno z nejdůležitějších historických míst na světě. Vybudovali jej rytíři svatého Jana (Johanité, dříve Templáři, později Maltézští rytíři).
Budete-li chtít do Rhodosu jet autem, počítejte s tím, že do Starého města se nedostanete vůbec. S trochou štěstí ale zaparkujete někde u přístavu na placeném parkovišti. Na Novém městě není kromě přístavů Mandraki a Emborio nic k vidění. Přesně mezi nimi za hradbami leží centrum obou měst, náměstí Rimini. Tady najdete turistické centrum, kde vám mimo jiné poskytnou platné jízdní řády. Také tu jsou veřejné toalety, konečná autobusů, úschovna zavazadel, nová tržnice a vchod do městských zahrad.
Uličky Starého města jsou spletité, takže plánek se vám bude hodit. I přes davy turistů se můžete dostat do zákoutí, kde je klid a jen místní vysedávají na zápraží domů, kde prodávají vybledlé pohledy, které si už dlouho nikdo nekoupil. Staré město to je rozděleno na Rytířskou čtvrť se středověkými stavbami a Tureckou čtvrť s bazary, mešitami a židovskou enklávou. Po celém historickém jádru najdete dělové koule jako dekoraci i nechané jen tak.
Hradby se vyvíjely po staletí podle modernizace zbraní. Jejich šíře dosahuje až 12 m a schválně jsou nepravidelně pokrouceny, aby odváděly dělovou kanonádu. Mezi mohutnými vnějšími a vnitřními hradbami je širokánský příkop, ve kterém nikdy nebyla voda. Dnes tu na zavlažované části rostou palmy, ibišky a růžové keře. Příkopem se můžete projít. Pokud byste však zatoužili obejít v něm celé město, zabralo by vám to mnoho hodin. Jelikož jsme to nevěděli a jsme duše zvídavé, vydali jsme se na tuto pouť. Díky tomu jsme objevili, že široké hradby jsou provrtány chodbami, kde dosud probíhají archeologické práce. Když jsme se už dlouho plahočili vyprahlým příkopem mezi dvěma vysokými hradbami, narazili jsme na bránu vedoucí do starého města. Byla ale o úroveň nad námi. S námahou jsme v sandálkách vyšplhali na kamenitý pilíř a přes něj za hradby. Rhodos byl dobyt! Jen kolemjdoucí to nějak nechápali.
Na náměstí Symi můžete vidět pozůstatky antického Afroditina chrámu ze 3. století p. n. l. Na náměstí Argirokastrou s mramorovou fontánou, která byla nalezena na jihu ostrova a sloužila jako byzantská křtitelnice. Kousek odtud je zbrojnice za 14. století, která byla první rytířskou nemocnicí. Teď je tu sídlo archeologů a dekorativního umění, kde si můžete koupit krajku, keramiku nebo dřevořezbu. Kostel Panagia tou Kastrou (Madona z pevnosti) sloužil rytířům jako katedrála. Za Turecké nadvlády byl přestavěn na mešitu a byli tu popravováni křesťané. Dnes je zde Byzantské muzeum. Nemůžete minout velkou Rytířskou nemocnici, která byla Italy restaurována na Archeologické muzeum. Uvidíte tu mimo jiné sarkofág velmistra Comeilliana a také sochu Afrodíté v životní velikosti ze 3. století p. n. l. Projděte se Rytířskou ulicí, která byla zrestaurována do původní středověké podoby.
Palác Velmistrů je na první pohled impozantní. Před válkou byl přebudován jako letní sídlo pro Mussoliniho a uvnitř získal moderní podobu. Řekové by však nejraději část, která dřív sloužila jako vězení strhli a odhalili zbytek antického chrámu, který jak věří, je pod hradem ukryt. Po masivním schodišti se dostanete to obrovských prázdných pokojů přístupných pro návštěvníky. Na nádvoří stojí italská bronzová vlčice - matka Romula a Rema, která původně chránila přístup do přístavu Mandraki.
V Turecké části většina mešit chátrá. Možná se tak Řekové za všechen útlak. Trochu jako továrna vypadá Suleymanova mešita s cihlově červenou střechou. U ní se tyčí věž s hodinami, které za turecké nadvlády oznamovaly večer Řekům, že musejí opustit Staré město. Stojí na vrcholku Sokratovy ulice a naproti je Turecká knihovna se dvěma vzácnými rukopisy Koránu. Další mešita byla opravena, aby sloužila jako městské lázně. Vstupné je nízké, je tu čisto a voňavo. Spodní konec Sokratovy ulice ústí na Hippokratovo náměstí s krásnou fontánou Sintrivani. Další zachovanou mešitou je mešita paši Ibrahima. Za pozornost také stojí goticko renesanční palác Episcopal.
Přístav Mandráki získal jméno podle svého tvaru - schoulená ovce. Je chráněn bronzovými sochami jelena a laně. Jelen je patronem ostrova. V byzantských dobách sem byl přivezen, aby chránil obyvatele před hady, kteří nesnášejí jeho zápach. Časem ale jelen vyhynul a už se jej nepodařilo do přírody Rhodosu navrátit. Na témže místě v přístavu dřív stávala italská vlčice. A podle legend, které zřejmě nejsou pravdivé, tu kdysi stával rozkročený Rhodský kolos. Tři větrné mlýny jsou ze středověku a zásobovali lodě. Pevnost sv. Nikolase nyní slouží jako maják s kaplí. Platí se do ní poměrně vysoké vstupné.
Když se svezete autobusem č. 5, nebo vydáte pěší asi hodinovou túrou na pahorek Monte Smith nad městem, naskytne se vám výhled na turecké pobřeží a ostrovy Tilos a Symi. Na vrcholu kopce jsou zbytky krásného dórského Apollónova chrámu. Prý byl zničen pří stejném zemětřesení jako Kolos. Archeologové zrekonstruovali tři náhodně vybrané sloupy. Pod chrámem je amfiteátr, z něhož jen první tři mramorové řady jsou původní. Vedle je dodnes využívaný antický stadion.
Lázně Kallithea, poklidný záliv s písečnými plážemi leží 10 km jižně od Rhodu. Dobře se tu potápí se šnorchlem. Lázně navštívil i Hippokrates, který pobýval na rodném ostrově Kos, aby si nabral léčivou vodu. Jinak jsou ale lázeňské budovy zchátralé a nevyužívané.
Na východním pobřeží jsou zajímavé vesničky Asgourou, Koskinou a rozrůstající se letovisko Faliraki s dlouhými písečnými plážemi. V Afantou je jediné golfové hřiště, místní obyvatelé pěstují meruňky a tkají látky. V okolí Kolímbia se rozrůstají nové hotely a vede tu dlouhý bulvár stíněný eukalyptem. Epta Piges - Sedm pramenů, je místo s překrásnou přírodou. Můžete se projít po turistické stezce. Prameny napájejí umělý vodopád. Tsambíka je vesnice s docela klidnými plážemi. Jedna ze středověkých pevností stojí v Archangelos. Jsou tu výborní obuvníci, kteří vám ušijí vysoké kožené boty na míru, máte-li dost času. Rybářská vecnice Charáki se také postupně rozrůstá o nové hotely a restaurace. Hrad Feráklos sloužil rytířům jako vězení pro válečné zajatce. Další přímořská střediska jsou Lardos a Pefkos.
Lindos je malebné městečko se zbytky starého řeckého města na východním pobřeží Rhodosu. V sezoně bývá nacpané lidmi, ale mimo sezonu tu jsou jen místní, kterých je pouhých několik stovek a jsou to velmi přátelští lidé. Je to nejvýchodnější místo ostrova. Jde o historický přístav antického města, plný věží a akropolí. Už z dálky uvidíte dominantu města hrad a akropoli tyčící se nad mořem. K akropoli se dostanete pěšky značenou strmou cestou vedoucí z centra Lindosu. Můžete si také najmout drobného osla vedeného poháněčem, který vás na vrchol kopce vyveze. Stáje najdete u hlavní třídy. Ale pěšky to zvládnete taky. Jen potřebujete dobré boty, výdrž a trochu odvahy a opatrnosti, protože cesta je nezpevněná a nemá zábradlí.
U začátku schodiště si prohlédněte reliéf řecké trojveslice z 2. století p. n. l. Také je tu bronzová socha kněze kultu boha Poseidona jako poděkování za ochranu obyvatel Lindosu. Z doby byzantské a přestavěn johanity je Velitelův palác. Ze 13. století pocházejí ruiny kostela. Dominantou je sloupořadí dórských sloupů z r. 208 p. n. l. , které je dlouhé 87 metrů a bylo původně tvořeno 42 sloupy. Když vystoupáte na mohutné schodiště, naskytne se vám krásný pohled na celý chrám Athény Lindské. Skála, na které malý chrám stojí, byla zasvěcena bohyni fauny, flóry a plodnosti ještě před tím, než sem dorazili Řekové. Chrám měl chránit sochu bohyně ze zlata, slonoviny a mramoru, které věřící přinášeli jako dary ovoce, nápoje a sladkosti. Narozdíl od jiných chrámů Athény se tu nezapaloval posvátný oheň a neobětovával býk.
Město je tvořeno úzkými uličkami a šlechtickými domy ze 17. století ze žlutého pískovce. Na jižním konci vesnice je ve skále starověký amfiteátr se zdobenými uličkami mezi sedadly. Byzantský kostel z 15. století má hezčí interiér než exteriér. Na podlaze jsou pěkné modré mozaiky.
Tato část ostrova je větrná a má málo pláží. První velké letovisko směrem od Rhodu je Ixia, která má bujný noční život a pláž vhodnou k windsurfingu. Hned vedle se rozrůstá Trianda. Na plošině Filerimos poblíž města Ialyssos je chrám s dórskými sloupy ze 4. století p. n. l. V městě je potom kostel paní Filerimos ze 14. století, který byl postavený na místě antického chrámu boha Dia. Turci jej používali jako stáje pro koně a za 2. světové války byl bombardován. Za kostelem je křížová cesta a pod ním kaple sv. Jiří s hrobkou. Také je tu byzantský kostel z 11. století.
Nezapomeňte navštívit raritu Údolí motýlů (Pentaloudes). Pravdou sice je, že jde spíše o můry, ale i tak to stojí za to. Jsou jich tu tisíce ale ovšem jen od června do srpna. Přitahuje je sem silná vůně vanilky, která se používá i do kadidel.Křídla mají vcelku nenápadná, jsou černá, hnědá, bílá a červená. Ve vnitrozemí je letovisko Profitis Ilias se dvěma horskými chatami ve švýcarském stylu chráněnými píniemi.
Kámiros byl antický městský stát, zřejmě založený Kréťany. Je tu krásné 195 metrů dlouhé dórské kryté sloupořadí. Najdete tu městskou tržnici, náboženské a veřejné budovy, složitý systém vodovodů a kanalizací, vodní nádrž na 600 kubíků vody, akvadukt. U pobřeží leží moderní přístav Kamiros, který zásobuje nejlepší rybí restaurace. Vyšlápnout můžete na Kamiros Kastello, rytířskou pevnost ze 16. století.
Vesnice Embonas je obklopena tabákovými poli a vinohrady a proslavena ženským tanečním souborem. Skvěle se tu nakupují krásné ručně dělané koberečky a rohože za nízkou cenu. Můžete navštívit výrobnu vína CAIR i s ochutnávkou zdarma. Další zajímavostí je hrad Monolithos z 15. století. Cimbuří se poněkud rozpadá a uvnitř najdete jen dvě nádrže a kapli. Výhled na pobřeží a na ostrov Chalki stojí za to. Cesta dál na jih je pro opravdové dobrodruhy, na nejjižnějším cípu stojí osamocený maják.
Letoviska na ostrově Rhodos, výborně napsaný přehled na stránkách vtt.cz (Venus Trade Tours), což je cetovka specializující se na Řecko. Od nich ty texty všichni kradou.
Cestopisy o ostrově Rhodos na recko.name: Faliraki, Rhodos 2004 (celkem čtivé, hodně informací o lokalitách)
Řecký ostrov Rhodos -- informační stránka v kontextu ostatních řeckých ostrovů
Orbion o Rhodosu -- popis pláží, hodně fotek Rhodosu v galeriích
Esej o Rhodu na celkem zajímavém webíku věnovaném Rhodosu.
Ostrovanka bloguje o Řecku, celkem dobré čtení.
Rhodos na Wikipedii v angličtině. Anglicky je to Rhodes.
Fotky máme zatím na samostatné stránce fotek z Rhodosu. Jestli nám někdo můžete poslat fotky z dovolené, prosím prosím.
Rady o ostrově Rhodos napsala Gendrim, můžete mi napsat na gendrim@centrum.cz. Podívejte se také na moji stránku o ostrově Madeira.
O stránku se stará Yuhů, který má ovšem nejraději ostrov Kréta. Yuhůovi se píše na mail janovsky@gmail.com.
Základní údaje - Ubytování - Dovolená na Rhodosu - Jídlo a pití - Historie Rhodosu - Cestování a doprava - Město Rhodos - Západní pobřeží - Východní pobřeží - Lindos - Fotky - Odkazy - Kontakt