Historie Rhodosu

Ostrov Rhodos má vcelku pestrou historii. Po éře řecké antiky, přichází byzantská říše, při níž se na ostrově šířilo křesťanství a stavěly kostely. S podobným ideálem sem po křížových výpravách prchají křižáci. Budují zde svou základnu Johanité (Johanité, templáři, později Maltézští rytíři). Těm ostrov a hlavně město Rhodos sloužilo jako centrum východoevropského obchodu a bankovních operací zejména ve spojení s městským státem Janovem (Benátčané měli Krétu). Když Byzantskou říši dobili Turci, Rhodos dlouho vzdoroval. Nakonec jej ale Turci 1552 dobyli na dlouhou dobu. Nikdy se jim ale nepodařilo získat na ostrově národní převahu nad Řeky. Součástí Řecka se Rhodos stal konečně až v roce 1947, když jej napřed pro sebe na Turecku dobyli roku 1912 Italové a na nich Britové. Kvůli středověkému i novověkému italskému vlivu má město Rhodos celkem evropský charakter.

Počátky

V době kamenné obydlili rhodské jeskyně primitivní lidé z Malé Asie. V době bronzové jsou na území ostrova Kárové z Anatolie (neznámý původ, nejsou to indoevropané ani semité) a Féničané z Libanonu. V 15. - 13. století p. n. l. sem připlouvají Mínojci z Kréty, kteří se prý o století později podíleli na dobytí Tróji. Od té doby proniká na ostrov řecký živel, nejvíce přibližně v 10. století Acháiové. V 5. století p. n. l. se Rhodos přidal k perské armádě, která byla poražena u Marathónu.

Antika

V antice byl Rhodos spojován s bohem Slunce Heliem. Když se prý rozdělovala Země mezi bohy, nějak na Helia pozapomněli (běžný etnogenetický prvek v mytologii). Aby mu to vynahradili, přidělili mu Rhodos, který si sám musel vyzvednout z moře. Snad proto se tento ostrov může pyšnit až 300 slunečnými dny v roce. Krom toho z Rhodosu také prý pocházel Pan - řecký bůh pastýřů, pověstný svou hrou na flétnu z rákosu zvanou syrinx.

Dvě archeologické lokality nesmíte minout. Kamiros a akropoli v Lindosu. Jsou umístěny v krásné krajině. V Lindosu je částečně zrekonstruovaný chrám Athény na kamenném ostrohu nad mořem. Kamiros, Lindos a Iálissos (pojmenované po Heliových dcerách) byly v antice centry městských států, které společně založily hlavní město Rhodos. V Lindosu z antiky zbyl především amfiteátr, stadion a Apollónův chrám. Další zajímavosti jsou vidět v archeologickém muzeu. Nachází se tu klečící Venuše, nazývána nymfa Rhodé, která prý na ostrově vytvořila velké množství pramenů.

Rhodský kolos, zobrazující boha slunce Helia, byl považován za jeden ze sedmi divů světa. Byl vztyčen jako upomínka na uhájení města před obléháním r. 305 p. n. l. a odlit z obrovského rozbitého obléhacího stroje. Tou dobou prožíval Rhodos svůj zlatý věk. Přijížděli si sem užívat řečtí i římští vážení muži. Byla tu založena škola řečnictví. Když se při zemětřesení v r. 227 p. n. l. Kolos zřítil, poničil velkou část města. V té době byla sláva a prestiž Rhodosu tak velká, že se okamžitě našly finanční prostředky na vybudování nového města. Podle původního tvrzení stával Kolos rozkročený u vjezdu do přístavu Mandraki. Ovšem moderní teorie tvrdí, že by se socha odlitá z 20 tun bronzu okamžitě potopila. Takže patrně stával poblíž paláce velmistrů. Kolos byl vysoký 32 metrů. Sochaři Charesovi z Lindosu trvala výroba 12 let. Kolos nestál ani 70 let, když se zřítil. Jasnovidka z Delfské věštírny varovala před opětovným vztyčením, takže obyvatelé nechali kusy bronzu ležet, jak byly. Později je odvezli piráti a prodali Židům do Sýrie.

[../odkazy/3.html]

Křesťanství

Křesťanství na ostrov prý přinesl v prvním století apoštol Pavel při své cestě do Sýrie. Do 5. století n. l. byl Rhodos několikrát poničen zemětřesením, takže nikoho nepřekvapí, že se stal cílem mnoha nájezdníků -- Gótů, Peršanů, pirátů, korzárů a později Arabů. Byzantská říše, které tenkrát patřil, ho nechala vlastnímu osudu. Z doby od 6. století n. l. jsou na Rhodosu zachované kostely a kláštery. Pěkné najdete ve městě Rhodu, Lindosu, nebo vsi Eleousa.

Když v 11. století muslimové obsadili Jeruzalém, dostaly se jim v odpověď křížové výpravy. To si mohl Rhodos mnout ruce, stal se opět důležitým uzlem při pronikání křižáků do Levanty. Jakmile se o dvě století později karta obrátila a křižáci museli Levantu opustit, na Rhodos ustoupili rytíři sv. Jana - johanité, dříve templáři. Uměli vést polní nemocnici a stavět ochranné hradby. To využili teď ve svém novém útočišti proti nájezdům Turků a r. 1309 začali budovat důkladné opevnění ostrova (i okolních ostrovů - dohromady na 30 tvrzí) a nemocnici. V čele řádu stál velmistr, a protože to po většinu doby byl Francouz, stala se francouzština nejrozšířenějším jazykem. Hradby ve Rhodu kolem hlavního Starého města jsou unikátní. Dokázaly jej bránit proti neuvěřitelné přesile. Rytíři se stali obávanými bojovníky na souši i na moři. V 15. století odvrátili útok egyptského sultána (Egypt byl tehdy centrem arabského světa) a později i obrovské armády Muhammada II.

Turecká nadvláda

V r. 1522 v červnu zaútočil na Rhodos sultán Suleyman s 200 loděmi, aby se zbavil křesťanských rytířů jednou pro vždy. Během čtyřměsíčního obléhání ztratil 50 tisíc mužů. Už už se téměř vzdával, když mu zrádce poradil, že rytíři jsou na pokraji zhroucení. Suleyman zaútočil s obrovskou razancí a město se konečně vzdalo. Zbylo 180 rytířů, kteří směli odplout na Maltu. Vzali s sebou 8 000 křesťanů, kolekci výtvarného umění, církevní standarty a relikvie. Přejmenovali se na Maltézské rytíře, později ještě bojovali společně s Napoleonem a nakonec se roztrousili do charitativních organizací v Anglii a USA.

Pod čtyřistaletou tureckou okupací Rhodos postupně pustl a vylidňoval se. Na kostely občas Turci připlácli minarety, a udělali z nich tak mešity. Z paláce Velmistrů se staly stáje pro dobytek. Ve Starém městě směli přebývat pouze Turci a Židé. Řečtí dělníci byli každý večer vyhnáni za hradby. Tak vzniklo Nové město. V roce 1821 se proti Turkům vzbouřili pevninští Řekové a získali svou nezávislost. Ale Rhoďané byli příliš vyčerpaní, takže zůstali pod tureckou nadvládou i nadále. Až roku 1912 ji vystřídala nadvláda italská.

Svobodný Rhodos

Italové začali okamžitě restaurovat a budovat. Rhodos chápali skoro jako součást Itálie. Palác Velmistrů se stal letním sídlem Mussoliniho. Byl vybudován účinný zavlažovací systém. Ostrov se stal přitažlivým pro turisty. Po pádu Mussoliniho 1943 převzaly vojenské pevnosti ostrova německé jednotky. Roku 1945 byl ostrov osvobozen britskými jednotkami. O dva roky později 31. prosince 1947 byl Rhodos připojen k Řecku. Od té doby se na ostrově buduje a rozrůstá turistický ruch. 

V roce 1975 si Řecko odhlasovalo zrušení monarchie a zavedení parlamentní demokracie. Řecko je zakládajícím členem EU a roku 2002 zavedlo Euro, které nahradilo národní platidlo drachmu.

Komentáře k této stránce - historie Rhodosu na diskusním webu najih.cz

Základní údaje - Ubytování - Dovolená na Rhodosu - Jídlo a pití - Historie Rhodosu - Cestování a doprava - Město Rhodos - Západní pobřeží - Východní pobřeží - Lindos - Fotky - Odkazy - Kontakt